Jmenuji se Monika Rovná, je mi téměř 26let. Bydlím už několik let v Mladé Boleslavi. Pracuji jako administrátorka údržby ve firmě zabývající se automobilovým průmyslem nedaleko Mladé Boleslavi. K současným svým největším úspěchům řadím možnost startovat jako česká reprezentantka v silovém trojboji fed. IPF, překonání několik českých rekordů ve všech disciplínách a také zisku titulu absolutní mistryně ČR v trojboji pro rok 2007. Radost mi udělala cena za nejlepšího sportovce roku 2007 v kat. ŽENY v silovém trojboji. Toho všeho si vážím, jelikož jsem to dosáhla především díky sobě. 

Není tajemstvím, že jsi se rozhodla změnit podmínky svého závodění a přestoupila jsi z IPF asociace do asociace Globalpowerlifting committee. Co pro Tebe bylo prvotním impulsem a co udělalo poslední tečku na Tvém rozhodnutí?

Poprvé jsem o téhle možnosti začala přemýšlet po MS v Rakousku minulý rok na podzim. Skončila jsem tam mezi posledními a to není zrovna motivační. Ale po neúspěchu dokážu rychle vstát a rozhodnutí o přestupu ještě v tu dobu prostě neuzrálo. Přišlo vcelku klidné období mistrovských soutěží zde v ČR v letošním roce, nějaké rekordy a zlepšení výkonů a to mi dalo zase motivaci do dalšího mezinárodního závodu. V pořadí třetí a bohužel po odchodu formy pro mě samotnou zase neúspěšně. ‘GPC myšlenka’ opět přišla a po několika nutných debatách s několika lidmi jsem se přeci jen rozhodla o ukončení členství v ČSST. Přiznám se, moje pocity jsou ještě trochu smíšené, ale uvidíme, co přinese budoucnost a zda mi nové podmínky budou vyhovovat.

Jaké jsou Tvé současné výkony, čtenáři zřejmě mají Tvůj log a výkony na posledních soutěžích zmapovány, ale můžeš nám je zopakovat?

Oficiálně uznané výkony mám tyto: dřep 170kg, benč 85kg, mrtvý tah 162,5 kg. celkový trojboj 415kg. Vše to jsou národní rekordy v kat. do 60kg. Ve dřepu jsem na tréninku zvládla 185 kg s tělesnou váhou 62kg a jeden čas jsem zvládla v tahu 6 opakování v jedné sérii se 130kg pouze v pásku. Nevím, zda je to hodně a zda se tím mohu pyšnit, ale tyhle výkony mi v tu danou chvíli udělaly radost a proto mi utkvěly v hlavě.

Byla jsi spokojena se svým výkonem a daly Ti závody motivaci?

Svým způsobem jsem se svými výkony spokojená, ale vím, že mohlo být na víc a stejně tak, jak se člověk rychle dostane na vrchol formy stejně rychle z něj může spadnout. Vím, že jsem tento rok udělala chybu především v tom, že jsem přípravu otevřela brzy a odjela každý závod. Forma vygradovala na letošním MČech v Boleslavi a udržet ji až do ME ve Frýdku bylo nad moje síly a mezitím už nebyl čas odpočinout si a dosáhnout opět nahoru. Výkony mě tedy uspokojily, průběh letošní sezóny však nikoliv. Ale vzhledem k tomu, že vše byla moje svobodná vůle, nemám důvod litovat a musím z toho čerpat do budoucnosti. Motivací na závodech pro mě bylo především překonávání českých rekordů a možnost být alespoň na chvíli nejlepší závodnicí v ČR v tomto sportu.

Jakou máš ráda atmosféru na závodech, vyhovuje Ti tichá a klidná kulisa, kde se můžeš dobře soustředit na výkon či atmosféra bouřlivá, která Tě může více hecovat?

Nepatřím k lidem, kteří kolem sebe potřebují absolutní klid pro to, aby se mohli soustředit. Sama v sobě si dokážu najít vnitřní rozpoložení na psychické zvládnutí závodu a naopak jsem ráda, když kolem sebe mám lidi, kteří mě v tom nenechají samotnou. Mám ráda hecování, mám ráda hlasitou muziku na závodech a mám ráda publikum, a když někdy říkám, že nejsem exhibicionistka, tak to proto, že v té chvíli nemám náladu na závody. Ale mám ráda závodní náladu, která je o to lepší, když se člověk cítí silně a ví, že jeho výkony, které předvede na pódiu, zajímají i ostatní lidi.

Máš odvahu na to poprat se s dvouvrstvými dresy a vyšší zátěží, kterou zřejmě podstoupíš?

Nebojím se toho, nevidím důvod se bát. Těším se na to. Jednu malou zkušenost z 2-ply dresy mám a to kladnou, takže uvidíme. Osobně si myslím, že se s novým vybavením sžiji dobře, neměla sem zatím s žádným vybavením problém. Vždycky si říkám, že je důležité, aby člověk neměl při zvedání činek v hlavě limity, ale zároveň vím, že je důležité používat rozum. Předpokládám, že s novým vybavením přijdou i nové hodnoty mých výkonů a nemohu říct nic jiného, než že se na nové zkušenosti těším.

Zaznamenali jsme založení nového oddílu v kterém budeš působit s reprezentantem ČR v benchpressu Romanem Maršálkem, tým byl nominován na 2.ročník Euroligy, věříš v úspěch Vašeho týmu proti silným českým a slovenským družstvům (Bardejov, Rožňava) nebo to berete jako první zkušenosti?

S Romanem máme k sobě sportovně blízko (jsme přátelé i v soukromém životě), trénovali jsme jeden čas spolu docela často a po mém přestupu mě nenapadlo nic jiného, než se ho zeptat, zda by šel do založení nového oddílu. Byl nadšený a tak jsme se pro tento čin rozhodli. Dostali jsme možnost startovat na Eurolize, a sama za sebe to beru opravdu jako první možnost a zkušenost. Nejsem ještě úplně zorientovaná ohledně lidí, kteří tam budou závodit, a také vzhledem k tomu, že závod půjdu bez dlouhodobé přípravy a po únavné sezóně, tak na úspěch si moc nevěřím. Ale nevidím důvod, proč to nezkusit. Tak se necháme překvapit.

Kdo bude třetím do týmu, máte v mateřském oddíle nějaké ‘eso v rukávu’ nebo budete řešit posílení týmu hostováním?

Třetího do týmu musíme řešit hostováním. Řeším to s Jirkou Stejskalem, o kterého bych moc stála, je to výborný sportovec a je s ním legrace. Právě proto věřím, že tým Maršálek, Rovná a Stejskal bude nejveselejší tým na lize, ač nebude nejsilnější. Uvidíme, jestli bude Jirka souhlasit. Když se mu do toho nebude chtít, požádáme někoho jiného a snad najdeme.

Dalším, kdo má našlápnuto do federace GPC je Tvá konkurentka Pavla Kladivová, těšíš se na vzájemný souboj?

Pavla je skvělá závodnice. Patří k nejlepším silovým sportovkyním u nás v republice a já si jí vážím. Pokud se rozhodne závodit v GPC, bude to jen a jen dobře. Konkurentkou bych ji nenazývala. Naopak doufám, že mezi námi bude panovat kamarádská nálada jako v minulých letech na závodech IPF. Ale přiznám se, že výkony srovnávat budu, stejně jako v minulosti. Můj osobní názor je, že Pavla má nebo alespoň měla nevýhodu v tom, že neuměla či nezvládala plně využít vybavení, ve kterém závodila. Nemyslím to ale vůči Pavle nijak špatně. Její síla je neuvěřitelná. Pro mě bude hrát prim to, že vybavení využít dokážu a pokud se v nových dresech naučím, mohlo by to vypadat na dobré výkony, které by snad těm Pavliným i mohly konkurovat. Necháme se překvapit a těším se na to.

Jaký je Tvůj sportovní sen, který by jsi chtěla, aby se Ti splnil?

Vždycky jsem měla husí kůži, když jsem viděla ostatní závodnice mezinárodních závodů, jak stojí na stupních vítězů a hraje jim jejich státní hymna. Chtěla bych to okusit i z té druhé strany, kdy bude hrát česká hymna pro mě. Třeba se mi to jednou povede.

Oblíbená hudba?

Na tréninku a na závodech vyžaduji nějakou dravější a tvrdší muziku – Rammstein, Metallica a jiné klasiky trojbojařů. V práci celý den poslouchám rádio a do discmana strčím i cd s nějakou tuc tuc muzikou – trance, disco, techno. Ve své podstatě se bráním pouze heavymetalu a vykřičeným hlasům.

Oblíbený film?

Mám ráda vše, kde není agresivita a zlo. To mi nedělá dobře. Takže bych vybrala asi nějaké komedie, ty české mám nejradši, ať už ty několik desítek let staré či novější, na které si občas zajdu do kina. Taky ráda kouknu na pohádky, romantiku apod.

Oblíbené jídlo?

Jsem rozmlsaná, takže jím opravdu jen to, co mi chutná. Moje mamina by asi řekla, že nejradši mám bramborový salát a řízek. Je to tak. Co k tomu dodat…

Partner?

Chodím se Zbyňkem Krejčou, jsme spolu pár měsíců a zcela mi to vyhovuje. Ve sportu od něj nacházím pouze podporu a konkrétně jeho jako sportovce si nesmírně vážím. Partnerem mi nemusí být vyloženě sportovec, ale podpora je velice důležitá a nedokážu si představit, kdyby mě měl partner v tomto směru třeba i shazovat. Nedokázala bych být s takovým člověkem. Naštěstí to není můj případ a ani nikdy nebude.

Jaké používáš doplňky, je podle Tebe strava důležitá?

Z doplňků výživy používám asi vše, co převážná většina sportovců. Klasika – aminokyseliny, kreatin, vitamíny, minerální látky. V přípravě na závody v daleko větší míře než je doporučováno, mimo sezónu téměř vůbec. Strava určitě a především pro silové sportovce důležitá je, já ji však moc nedržím, nemám na to vůli a někdy hledám nesmyslné důvody. Možná slovo lenost bude nejlepší. V přípravě se snažím zvýšit přísun masa a kvalitních cukrů, ale nevyhýbám se ani hamburgeru či tučnému masu. Nechci být otrokem a chci mít v tomhle směru volnost.

-prevzaté zo stránky www.gpc.cz-