Ďalším českým borcom svetového kalibru je Martin Košnár z Ústí nad Labem. Podarilo sa nám ho vyspovedať len pre vás. Minulý rok skončil prvý v kategórii do 110kg na MS v Kanade a tretí v celkovom hodnotení federácie GPC.
Tomáš môžem ti položiť pár otázok pre našu stránku powerliftingslovakia.sk?
Áno, jasné
Samozřejmě, žádný problém…
Dovolte prosím jednu opravu, neskončil jsem jako absolutní mistr světa, ale byl jsem třetí v pořadí. Jinak pocit je to parádní. Vážíte tak dlouhou cestu přes půl světa a uspějete, to je maximální zadostiučinění vůči tvrdé přípravě, vůči trenérovi i sponzorovi.
Pokud mám být opravdu upřímný, tak pravidla mi vyhovují spíš GPC . Jinak co se týká uspořádání, vše záleží na organizátorovi akce. V IPF jsem zažil bezvadné soutěže, ale zároveň i soutěže, nad kterými se chtělo plakat. To samé platí pro GPC. Slyšel jsem samou chválu na MS v Gentu, Evropa ve Schleswigu byla podle mě průměrným závodem a MS v Kanadě bylo pořádané ve velkém stylu maximálního luxusu, ale show to rozhodně nebyla. U mě je momentálně na špici vaše TOPKA, to není podlézání, ale konstatování holého faktu. Takové závody jsem ještě neviděl.
Na letošním MČR v Trutnově jsem dřepl český rekord 402,5 kg a 330 jsem pozvedl, to je zase můj osobák. I total mám nejlepší z republiky 1012,5. Nejlepší benč padl na TOPCE 290 kg.
To neumím říct, kdysi jsem tvrdil, že dřep, ale momentálně mě těší všechny disciplíny, proto dělám trojboj :.
Opět těžká otázka, cvičím tak, aby mě to bavilo. Kdyby jste se ptali na nejneoblíbenější cvik, to bych vám jich vyjmenoval řadu. Ale takhle je to těžké. Můj trénink není nic složitého. Spoustu lidí se diví, jak při tak jednoduchém tréninku lze získat takovou výkonnost, ale stačí vyslovit pár jmen, a hned je vše jasné. Petr Theuser, jeho syn, Dan Dvořák a já… Je to klasické postupné přidávání a střídání lehkého a těžkého tréninku. Dřep i benč dvakrát týdně, pozved jednou. Pár pracovních sérií a jít od toho. Žádná věda. Je to letitý trénink, který propaguje hlavně Zdeněk Fanta, ikona českého powerliftingu.
Už 8 let. Úspěchy začali až po přestupu do Ústí nad Labem od roku 2001.
Jsem učitel.
Má obrovské pochopení. Věnuje se naprosto jiným sportům, činky ani zdravá výživa ji nic neříkají a přesto mě maximálně podporuje. Nemohlo by to fungovat bez vzájemné tolerance.
Snažím se, moc se snažím a musím říct, že do doby, kdy jsem se seznámil s Danem Dvořákem jsem výživu příliš neřešil. Dnes vím, že je to v životě liftera velmi důležitý prvek. Nevážím si ale dávky stravy, nepočítám do detailů bílkoviny nebo cukry. Snažím se o maximální příjem kvalitních bílkovin a kvalitních cukrů. Tak bych to shrnul. Jestli vás zajímá, jestli někdy ujedu na sladkém? Ano, stává se mi to…
Já nejsem velký příznivec doplňků výživy. Z osobní zkušenosti můžu prohlásit, že pochybuji o účincích některých propagovaných a rádoby nezbytných doplňků. Snažím se tedy kupovat pouze kvalitní bílkovinové a sacharidové doplňky.
Žiju tím. Při tréninku nemyslím na problémy. Baví mě zvedat velké váhy.Baví mě riskovat. Mám mezi liftery dobré kamarády.
Tak sportovní plány jsou jednoznačné. Zdárně se podílet na organizačním zvládnutí ME v Novém Boru. To je sportovní plán číslo 1. Doufám, že si i zazávodím. Startovat na MS GPC a umístit se pak snad nějaká ta pohárovka.
Pracuji v Ústí nad Labem v romském ghetu ve zdejší škole.
Mám perfektní rodinu i manželku, takže v mém případě to zvládám poměrně lehce. Dovedu si však představit, že to někomu může způsobit problémy.
No právě na ME GPC v Novém Boru v květnu.
Tak určitě můžu, i když se vidíme každý týden. Takže zdravím do Prahy Honzu Vrbu. No a pak ještě pány ze SMARTLABS do Brna.
Snídaně: vajíčka, šunka a celozrnné pečivo + doplňky. Svačina: miska ovesných vloček smíchaných s proteinovým nápojem. Oběd: nějaké maso + těstoviny, brambory nebo rýže. Večeře: opět ta stejná kombinace maso + těstoviny, brambory nebo rýže a před spaním další proteinový nápoj.
